Atrakce v Tivoli

Fatamorgana.

V tomto seznamu jsou uvedené pouze atrakce, na které jsem šla a tedy mám s nimi osobní zkušenost. Z pochopitelných důvodů jsme vynechaly jízdy pro malé děti a jízdy, které byly menší verze jiných jízd. Z důvodu chladného počasí jsme také vynechaly projížďku na loďkách (některé jízdy jsou prostě lepší v létě).

Fotografie jsou bohužel rozmazané, neb jsou na nich rychle pohybující se objekty v noci. Ale googlovat obrázky si můžete sami, takže vám radši ukážu tyhle, protože jsou jedinečné :)

Fatamorgana

Co: 45 metrů vysoká věž na které se otáčí čtyři kotouče, dva pro velké kde každý sedí zvlášť, dva pro rodiny, kde sedí v malých saních.
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Naše první jízda, skvělý výhled na město, jako první adrenalin dobré, ale v porovnáním s dalšími jízdami to nebylo nic moc.

The Golden Tower

Co: Volný pád z 63 metrů, je třeba říct víc?
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Myslím, že tohle byla naše druhá jízda jednoduše proto, že tam nebyla fronta a nebylo to hlavou dolů. Ne zrovna nejchytřejší nápad, tohle je podle mě nejvíce adrenalinová jízda v celém parku. Sednout, připoutat, vyjet nahoru... Pak si atrakce odfrkne, ale tím to ještě nezačne. Následuje mučivě dlouhá chvíle, kdy se můžete rozhlížet po okolí, ale na to nemáte nervy, protože to každou chvíli začne, jen nevíte kdy. Pád přijde náhle, sedačka pod vámi ze vteřiny na vteřinu zmizí, až se vám skoro zastaví srdce. Hlavou mi proběhlo "To snad nemyslí vážně!" a začala jsem padat k zemi volným pádem. V momentě, kdy jsem konečně přesvědčila mozek, že neumřu, se jízda se škubnutím vydala nahoru a pak jsem už přistáli na zemi. Jeli jsme dvakrát. 

Demon.

The Demon

Co: Nejintenzivnější horská dráha parku, s fotografií jízdy. 
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Nejdelší fronta, naštěstí jezdilo velké množství lidí naráz. Hlavou dolů v mnoha otočkách. Stálo to za to si počkat, úžasná jízda, šly jsme dvakrát.

Aquila

Aquila.

Co: 4G odstředivé síly a více času vzhůru nohama, než by člověk rád. 
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Tahle atrakce není mezi top čtyřmi adrenalinovými drahami, ale šílené otáčení bylo super. 

The Ferris Wheel

Co: Klasické ruské kolo.
Za kolik: 2 lístky.
Dojmy: Ruské kolo, které není nijak velké, za to se ale otáčí o trochu svižněji a poskytne odpočinek od adrenalinu a možnost naplánovat další jízdy. 

The Star Flyer

The Star Flyer.

Co: 80 metrů vysoký řetízkový kolotoč. 
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Je tam zima. Fakt zima. Nepovolí ani telefon v kapse, asi ho nějaký idiot vyndal, aby si vyfotil selfie, ale vypadl mu. Hezký rozhled, ale když je zima a prší, není to moc super. 

The Spinning Top

Co: Další odstředivá síla, ale ne hlavou dolů.
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Autíčka, která se otáčí na velkém kole dokola atrakce, kolem středu čtyř vozů a kolem vlastní osy. Vyvolává pocit vržení napříč atrakcí, více zábavy, než se na malou dráhu zdá. 

The Roller Coaster

Co: Nejstarší funkční dřevěná horská dráha na světě. S fotkou.
Za kolik: 3 lístky.

Dojmy: Jezdí skrz tunely, neočekávala jsem moc, ale byla to docela zábava.

The Mine

Co: Jízda na automatických loďkách skrz důl obohacená o střelbu na terče. S fotkou.
Za kolik: 2 lístky.
Dojmy: Tak trochu jiná jízda. Během cesty můžete střílet z laserové zbraně na terče a na konci se můžete podívat na skóre. Můžete soupeřit ve skupince až čtyř lidí. Hra je opravdu zábavná, ale trochu to bere pozornost z dráhy samotné, takže je dobré jet vícekrát a prohlédnout si výzdobu. Fotka přijde přesně v moment průjezdu pod malým vodopádem vody. 

The Odin Express

Co: Menší horská dráha, která umí dobře řezat zatáčky. 
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Z téhle jízdy si moc nepamatuji, protože se těsně před ní přihodil nejemotivnější zážitek v parku. 

Story time: Tato jízda měla prázdnou frontu a rozhodly jsme se jet jen, protože jsme měly neomezené jízdy a chtěly jsem zkusit co nejvíce jízd. Když už jsme tam byly, chtěly jsme jet úplně vepředu. Hned po vpuštění na nástupiště jsme tedy zamířily k prvnímu místu a čekaly na příjezd vlaku. Hned vedle byla malá holčička, která očividně měla stejný úmysl, ale byla za námi, takže jsme zabraly post na nástupišti první.

Z jediného pohledu na ni mi bylo jasné, že má na krajíčku. Před očima se mi odehrála blízká budoucnost, kdy se rozbrečí, protože se těšila na přední sedadlo. Vzpomněla jsem si, jak snadno jedna věc zkazí dítěti celý den, viděla jsem všechny ty rodiny, kdy dítě brečí zklamáním v zábavním parku. Tohle jsem si nechtěla vzít na triko, tohle byla magická zem, kde všichni mají být šťastní a nebyl čas na udělování lekcí o tom, že kdo dřív přijde a podobně. Nakonec, bylo to jen sedadlo na jízdě, na které nám nezáleželo.

A tak jsem se podívala na otce, ukázala na přední místo a řekla něco ve smyslu, že je pouštím. Odpověděl něco jako, že je to dobrý, načež jsem poukázala na to, že holčička to místo chce. Myslím, že mu stejně jako mě stačil jeden pohled na ni, aby mu bylo jasné, co by mohlo následovat, takže si s díky vzali sedačku. Ten moment, kdy mi holčička děkovala, dlouho nezapomenu. A pokaždé, když v autobuse běží reklama na Vánoce v Tivoli si na něj vzpomenu.

The Monsoon

Co: Um, další jízda kde se otáčí, ale ne hlavou dolů, já nevím... 
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Další z jízd na kterou jsme šly jen protože to už bylo zaplacené, dobré pro větší partu, společně se zasmát, zazpívat, zakřičet si...

Vertigo

Vertigo.

Co: Letadla otáčející se až 100 km/h, 5G gravitace.
Za kolik: 3 lístky.
Dojmy: Nic není povoleno v kapsách, jezdí se ve dvou skupinkách po čtyřech. Zcela vážná instruktáž před jízdou. Napřed se otáčí hlavou dolů, což je docela zábava, ale pak se začne zrychlovat a ledový vítr do tváře bolí. Síla přilepí lidi k opěradlu a nedá se ani pohnout rukou, takže pokud vaše čepice nesedí dobře, nemůžete si ji upravit. Jen jste rádi, že neprší. Radši jeďte pozadu, směr si totiž můžete vybrat. Jednou stačilo. Jednoznačně nejšílenější jízda, ale na úkor zábavy. 

A na závěr jedna momentka z jízdy na démonovi, pro představu, jak kvalitní fotky vás čekají :D

Tivoli - moje zkušenost

Vstup do parku zevnitř.

Moje první a zatím jediná návštěva Tivoli se odehrála o víkendu kdy se park otevřel na vánoční sezónu, v druhé polovině listopadu. Proto bylo v parku pravděpodobně mnohem více lidí, než normálně. Pravděpodobně, byla jsem tam pouze jednou, tak si musíte počkat do letní sezony, abych to mohla potvrdit.

Už před parkem byla hrozná fronta, proto se doporučuje si pořídit vstupenky předem přes internet. Naštěstí vedle obrovské fronty byla i menší na automaty na vstupenky. Automat bere standardní typy platebních karet, ne hotovost. Se vstupenkou pak můžete projít rovnou dovnitř.

Výzdoba parku byla famózní, vánoční atmosféra byla silnější než na Staroměstském náměstí v den rozsvícení stromku. Do parku jsme dorazili až v pozdní odpoledne, ale myslím, že park vypadá ještě lépe po západu slunce, kdy je osvětlený vánočními světly.

U vstupu do parku je velké množství obchodů, samotné atrakce jsou v zadní části parku. Napřed jsme prošly parkem s fotoaparátem, poté jsme si v zadní části pronajali skříňku, odložily věci a šly na jízdy. Zůstaly jsme v parku až do pozdního večera a některé atrakce jsme jely několikrát.

Fronta na Santu. V Asijské budově. Jo, to zní opravdivě.

Na začátku večera byly dlouhé fronty na atrakce, ale později se to vyprázdnilo a čekalo se maximálně jednu jízdu. Také na chvíli pršelo, což není pro horské dráhy super. Na závěr následovalo představení fontány, světelná šou za hudebního doprovodu.

Celkově musím říct, že park byl čistý, upravený a bezpečný. Adrenalinové atrakce byly náležitě zajištěné, aby člověk nevypadl, ani kdyby se o to snažil. Možná s výjimkou toho řetízkáče, tam by se asi dalo skočit dolů, kdyby se člověk hodně snažil. Každopádně se tam určitě podívám znovu další sezónu a opět o tom napíši článek :)

Tivoli - kousek dětství v centru Kodaně

Hlavní vstup do Tivoli.

Tivoli, druhý nejstarší stále fungující zábavní park na světě (prvním je Bakken), se nachází v centru Kodaně. Park oddělený od okolního světa vysokou zdí, ale některé z atrakcí je možné vidět zvenčí i z větší dálky (například z okna v mé práci).

Dovnitř se můžete dostat jen během jedné ze tří sezón během roku: Letní (duben až září), Halloween (půlka října až první týden v listopadu) a Vánoční (od druhé poloviny listopad do konce roku). Přesná data se každý rok mění (začíná se víkendem a končí víkendem). Pro každou sezónu se mění výzdoba, ale atrakce zůstávají.

Za vstupné do tohoto pohádkového parku se platí, 110/120 DKK (v pátek až neděli dražší) je cena za vstup bez atrakcí. Kromě jízd se uvnitř také nachází větší množství obchodů se sladkostmi, občerstvením a dárkovými předměty. Dalším doplňkem jsou pouťové atrakce, střelnice a podobné výherní zařízení. V obchodech i v těchto stáncích se platí penězi individuálně. V parku jsou k dispozici bankomaty pro případ, že vám dojdou peníze.

Za jízdy se platí speciálními lístky, automaty na lístky jsou rozesety po celém parku. Jeden lístek stojí 25 DKK a každá jízda stojí 1 - 3 lístky, jízdy pro malé děti klasicky stojí méně než velké jízdy pro dospělé. Pokud jdete do parku s dětmi, je třeba počítat s tím, že některé jízdy mají výškové omezení. Na některé jízdy také platí zdravotní omezení, například pro lidi s kardiostimulátory či zdravotním postižením. Před vstupem na adrenalinové atrakce je vždycky popis omezení v angličtině.

V areálu jsou k dispozici sociální zařízení, bankomaty, občerstvení a skříňky na batohy. Doporučuji si odložit všechno možné, protože na některé jízdy není povolené cokoliv mimo kapsy, na jednu byla povolená jen peněženka v kapse a v jednom případě nebylo povolené absolutně nic v kapsách nebo mimo. Atrakce vždy mají prostor na odložení věcí, s přísnějšími zákazy jsou k dispozici bezpečnostní opatření (například nikdo neopustí atrakci dokud všichni nemají své věci), ale lepší než neustále odkládat věci je pronajmout si skříňku, která je uzamčená na kód a je možné ji otvírat libovolně během návštěvy.

Za zmínku také stojí možnost koupit si neomezené vstupné na jízdy. Cena náramku pro neomezený vstup je 220 DKK a přičítá se k ceně za vstupné. Je možné si tento náramek dokoupit uvnitř parku v automatech na lístky, takže se můžete projít uvnitř, podívat se na atrakce a spočítat si, co se vám vyplatí. Jedna velká atrakce stojí 75 DKK, takže pro tři a více jízd se už vyplatí neomezený vstup.

Za zmínku také stojí, že některé horské dráhy mají cestou fotoaparáty a poté si můžete ve stánku zakoupit fotografii, kterou dostanete nejen vytištěnou, ale i odkaz na její elektronickou podobu.

Vlaky v Kodani

Mapa vlaků, dole o víkendu a v noci.

Linky S

Vlaky jsou v Kodani dopravní páteří. Linky S přepravují cestující mezi Kodaní a přilehlými oblastmi od roku 1934. Dnes je v provozu celkem šest linek a jedna podpůrná ve špičce. Z těchto šesti čtyři jezdí i o víkendu a v noci na omezených trasách dvakrát za hodinu. Zbylé dvě linky kopírují trasy dvou z těchto čtyř.

Linky jsou označené písmeny A, B, C, E, F a H. Kromě linky F, která se vyhýbá centru, vedou všechny trasy centrem Kodaně společně. Vlaky mají červenou barvu a současný typ jezdí od roku 1996. Za zmínku také stojí možnost wi-fi připojení zadarmo ve vlacích a kola se mohou taktéž přepravovat zdarma.

Nástupiště brzy ráno.

Na nástupišti

Check in stojan.

Na všech nástupištích, které jsem navštívila, jezdí linky S na jednom nástupišti a případné ostatní vlaky jezdí na jiném. Zastávky jsou označeném velkým bílým S v červeném poli, takže je snadné je najít. Na nástupiště je vždy bezbariérový přístup, často k nástupišti vede výtah pro kola, kočárky a vozíčkáře.

Check-in a check-out probíhá na nástupišti. Stejně jako v metru jsou pro tento účel stojany, z jedné strany na vstup a z druhé na výstup. Na stojanech je možné změnit nastavení karty (kolo, další člověk, pes, cestování mimo město a další).

Příjezdy vlaků.

Pod střechou nástupiště se stejně jako v metru nachází cedule s informací o dvou nejbližších vlacích, které přijedou na nástupiště. První údaj je počet minut do příjezdu, poté následuje název linky a konečná stanice, mezi spoji se pohybují stanice na trase nejbližšího vlaku. Vedle cílové stanice prvního spoje jsou čtverečky znázorňující pokrytí nástupiště příštím vlakem, červené znamenají vlak u nástupiště. Tečka nad čtverečky ukazuje, kde na nástupišti stojíte, podle toho poznáte, jestli si budete muset kvůli vlaku popojít, protože jezdí různě dlouhé.

Pro nástup do vlaku je nutné zmáčknout tlačítko dveří, když se ozve zvukový signál, ne dříve.

Uvnitř vlaku

Interiér vlaku mě překvapil. Vlak nemá oddělené vagóny, jednotlivé sekce jsou členěné skleněnými dveřmi, které mají tlačítko na otevření (pozor na to). Část vlaku je vyhrazená pro kola. Zkušenost z jízdy se nedá srovnat s českými vlaky, cesta je tichá, klidná a nehází to tolik jako v normální vlacích. Pokud toužíte po úplném tichu, ve vlaku je vyhrazená tichá zóna (hned za řidičem).

Pohled do kupé, modrý ovál na dveřích je
tlačítko otevření,
červené nápisy jsou seznam zastávek.

Sedačky ve vlaku.

Sedačky ve vlacích mají zvláštní tvar. Na jedno sedadlo by se vešli tři lidé, ale běžně na nich sedí pouze dva. Až v případě dopravní špičky si lidé začnou sedat na okraje a odvážní se pak musí vměstnat mezi ně, nebo stát.

Dalším skvělým prvkem je cedule, na které jsou všechny budoucí zastávky na trase. Mezi zastávkami jsou tečky, které postupně mizí a tak mají cestující přehled o tom, kde na trati se aktuálně nachází a kdy se mají přesunout k východu, aby pohodlně vystoupili.

Poslední zajímavostí jsou stojany na kola ve vlaku. Část vlaku má jen malá sedadla po straně na proti stojanům. Kola se parkují zadním kolem napřed, aby stojan udržel kolo během cesty. 

Kola ve stojanech ve vlaku.